MIC Ostrava, o.p.s., funguje již osmým rokem, za dobu své existence získalo velmi početnou klientelu. Své služby v ostravské metropoli nabízí ve třech provozovnách:
1. centrála (od r.1995) - v říjnu 2002 přivítala milióntého návštěvníka, jen za rok 2002 pak 309 965 osob
2. vyhlídková věž (od r.2000) - jen za rok 2002 ji navštívilo 33597 osob
3. na hlavním nádraží (od r.2000) - jen za rok 2002 ji navštívilo 26 426 osob
Všechny provozovny nabízejí služby v obdobném rozsahu. Každá z nich však má jiný okruh návštěvníků, též jiné druhy dotazů a požadavků. Činnost informačního centra totiž odráží charakter místa, v němž se nachází.
Na otázky odpovídá ředitelka Městského informačního centra Ostrava, o. p. s. Dagmar Kremzerová

1. Myslíte si, že je poslání turistických informačních center v Česku státem doceněné?
Střední a východní Evropa jsou z hlediska celosvětové perspektivy rozvoje cestovního ruchu považovány za nejžhavější kandidáty. Do těchto států by se v nejbližších letech měla soustředit pozornost té nejlepší kategorie turistů - těch, kteří rádi objevují nová místa, poznávají nové kultury a tradice. Česká republika jim má v tomto směru co nabídnout. Neodmyslitelnou součástí rozvoje a následného ekonomického efektu z turistiky je existence a další vývoj úrovně informačních center.
Základním posláním turistických informačních center je výkon veřejné služby - bezplatné poskytování základních informací turistům. Rozsah a intenzita této činnosti je podstatně závislá na přístupu zřizovatele a na kvalitě obsluhy. Ideálním zřizovatelem je město či obec, jehož zastupitelstvo plně chápe toto poslání a vytváří pro činnost odpovídající podmínky. Kvalitně pracující personál získá infocentru autoritu a svoji činností nejen pomáhá návštěvníkům regionu
v orientaci, ale také přispívá k pozvání turistů do regionu.
Informační centra dnes významně pomáhají při definování regionů a zón a vyhraňují jejich specifika. Vytvářejí image obcí a měst nejen na celostátních a zahraničních prezentacích v rámci cestovního ruchu, ale především v terénu, v místě samotné existence.
Stát by měl proto vytvořit takové legislativní podmínky, aby kraj, město či obec mohly ze zákona ekonomicky zajistit bezplatnou veřejnou informační službu. Zatím je situace v České republice velmi rozdílná. Stále totiž existují regiony, kraje, města či obce, jež podmínky pro fungování informačních center nevytvářejí.
Výjimkou je Město Ostrava a Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Statutární město Ostrava založilo informační centrum jako obecně prospěšnou společnost a již osmým rokem finančně dotuje bezplatné informační služby. MIC Ostrava, o.p.s., proto patří k ekonomicky velmi dobře stabilizovaným subjektům v České republice. Je to znát i na jeho každodenní činnosti a každoročně velmi dobrých hospodářských výsledcích. Krajský úřad Moravskoslezského kraje na konci roku 2002 vyhlásil dotační program "Podpora sítě informačních center v Moravskoslezském kraji", kde za přesně stanovených podmínek bude finančně přispívat i na činnost "íček". Informační centra na severní Moravě mají proto velké štěstí, že se hledají alespoň suplující formy pro jejich ekonomickou stabilitu. Přejeme si, aby byla podobně "doceněna" informační centra v jiných regionech České republiky.

2. V čem vidíte největší problémy v činnosti informačních center?
Zásadní problém je v chybějící legislativní normě a v neexistenci přesné definice "veřejné informační služby". Velký zájem domácích i zahraničních návštěvníků o služby infocenter ukazuje, že finančně zajištěná organizace je schopna nabídnout velice širokou škálu nekomerčních služeb a je schopna ekonomicky zajistit kvalitní obsluhující personál. Informační centra jsou servisními institucemi nejen pro cestovní kanceláře, ale zvláště pro individuální turistiku, jež v posledních letech v oblasti domácího cestovního ruchu dominuje. Spokojený turista pak ocení úroveň nabízených služeb a je tou nejlepší reklamou pro získávání nových turistů či pro vytváření pozitivní image o navštívené destinaci.

3. Jaká je vaše představa o podílu státu při rozvoji a dalším působení infocenter?
Dobře fungující informační centrum se bez podpory státních či regionálních institucí neobejde. Podpora nemusí být jen ve finančním krytí, ale např. v odborné přípravě profesionálních pracovníků infocenter, předávání zkušeností apod . Stát prostřednictvím České centrály cestovního ruchu již částečně některé činnosti nabízí, např. cyklus odborných seminářů pro pracovníky informačních center či diskuse nad jednotným informačním systémem. Mnohé se zlepšilo, přesto existují určité rezervy. Pracovníkům informačních center chybí srovnání se zahraničím, snad by se daly realizovat stáže na zahraničních zastoupeních ČCCR či speciální infocesty apod.

4. MIC Ostrava, o.p.s., se v celostátním hodnocení časopisu COT umístilo na druhém místě v České republice. Je to nepochybně velký úspěch. Určitě zavazuje.
První pokusy o fungování informačního centra se datují do roku 1993, v letech 1993-1994 byla smlouva o sdružení Města Ostravy se soukromou cestovní kanceláři. Nebyly vyhovující prostory pro umístění "íčka", právní podoba nebyla šťastně zvolena, a proto bylo informační centrum pouze fiktivní. Od ledna roku 1995 bylo infocentrum skutečně zprovozněno, ukázalo se však, že právní forma sdružení není existence schopná. Město Ostrava se proto rozhodlo jako jediný zřizovatel založit obecně prospěšnou společnost a plně hradit bezplatné informační služby formou neinvestiční provozní dotace. Rok 1996 a hlavně roky bezprostředně následující byly pro MIC Ostrava, o.p.s., přelomové nejen z hlediska legislativního a z hlediska finanční zajištěnosti, ale i z hlediska komerčních partnerských vztahů. Ostravské infocentrum získalo u dodavatelů takový kredit, že v době, kdy dodavatelé nedávali zboží na faktury, "íčko" získávalo a získává veškeré zboží do tzv. komisního prodeje. Obdobná reakce byla u pořadatelů akcí, kdy z počáteční nedůvěry se vyvinuly pevné a velmi seriózní obchodní vztahy. Po osmi letech existence se podařilo získat 200 dodavatelů zboží do komisního prodeje. U předprodeje vstupenek se stalo dobrým obchodním partnerem nejen pro pořadatelské agentury v Ostravě a nejbližším regionu, ale i v Brně, ve Zlíně, v Praze, v Benešově a dalších.
Zásadní změna v činnosti ostravského informačního centra nastala v roce 2000, kdy bylo v dubnu 2000 vyzváno k otevření pobočky na vyhlídkové věži Nové radnice v Ostravě a v listopadu 2000 pak ve vestibulu ostravského hlavního nádraží. Všechny tři pobočky na území města Ostravy sice nabízejí služby i doplňkový prodej ve stejném rozsahu, avšak jejich klientela je zcela odlišná. Zatímco služeb na centrální pobočce využívají hodně Ostravané, na pobočce vyhlídková věž jsou domácí i zahraniční turisté a na pobočce hlavní nádraží jsou hlavně cestující z okolního regionu a mladí lidé ze zahraničí (tzv. "baťůžkáři").
Stovky (a v případě MIC Ostrava, o.p.s., i statisíce) spokojených návštěvníků nevyváží vnitřní rozladění obsluhujícího personálu z jednoho nespokojeného zákazníka. Získané ocenění v rámci České republiky je pro všechny zaměstnance ostravského informačního centra velkou motivující odměnou a velmi zavazující pro další práci. Udržet vysokou profesionalitu nabízených služeb a vysokou úroveň obsluhujícího personálu je často těžší než získat prvotní ocenění v pořádané soutěži.
Pracovníci Městského informačního centra Ostrava, o.p.s., si proto přejí, aby jejich návštěvníci byli vždy pouze a jen spokojeni.