CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Čtvrtek 28.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Ukázka plavení na Schwarzenberském plavebním kanálu u bavorských hranic

O první zářijové sobotě, tedy 3. září 2016, poplují polena Schwarzenberským plavebním kanálem v blízkosti bavorských hranic. Bude to při sedmé ukázce plavení dříví v letošní 19. novodobé plavební sezóně.
Sraz plavců i případných diváků bude ve 14:00 hodin u Rosenauerova pomníku na úplném začátku plavebního kanálu.
Josef Rosenauer se narodil pravděpodobně 26. února 1735 ve Chvalšinách jako nemanželský syn Voršily Traxlerové a Antonína Rosenauera. Malý Josef nejprve žil se svou maminkou, později v rodině dědečka tesaře Martna Traxlera. V roce 1748 odešel do učení k bažantníkovi Petru Lambacherovi v Červeném Dvoře. V učení prokázal Josef nadání pro práci lesníka. V roce 1758 požádal Josef Rosenauer o povýšení, které bylo však možné až po legalizaci jeho původu, jako nemanželský syn se totiž nemohl dostat do knížecích služeb. V roce 1859 nastoupil Josef Rosenauer na schwarzenberský lesní úřad v Českém Krumlově v hodnosti lesního adjunkta. Protože se stále projevovalo Rosenauerovo nadání, byl knížetem poslán na doporučení svých nadřízených na studium na vídeňské inženýrské akademii, které s vyznamenáním ukončil v květnu 1770. Po skončení studií požádal Rosenauer o přidělení lesního revíru. V listopadu 1771 byl Josef Rosenauer jmenován Josefem Adamem knížetem ze Schwarzenbergu knížecím inženýrem. Od roku 1779 byl po složení potřebných zkoušek i přísežným zemským zeměměřičem.

V roce 1775 byl Josef Rosenauer pověřen, aby prozkoumal možnost upravit Mlýnský potok, který pramení na české straně v revíru Svatý Tomáš a říčku Kleine Mühl (dnes Steinerne Mühl) na rakouské straně pro plavbu dříví. Při seznámení se s terénem v revíru Svatý Tomáš narazil Rosenauer na horské sedlo nedaleko Růžového vrchu, poznal i divoký potok Světlá / Zwettlbach vytékající nedaleko toho sedla i nedaleký potok nazývaný dnes Ježová na česko-rakouských hranicích. Přišel tak na geniální nápad postavit plavební kanál, který by umožnil propojit povodí Vltavy, na kterém byly rozsáhlé dosud nedotčené schwarzenberské pralesy s ohromnými zásobami dříví, s povodím Dunaje.V následujícím roce začal Rosenauer plavební kanál trasovat, od rozvodí k potoku Ježová / Iglbach, přes majetky kláštera Drkolná / Schlägl a pak již opět lesy schwarzenberského českokrumlovského panství na svazích Smrčiny, Plechého k Jelenímu potoku v dnešních Jeleních Vrších, konečným cílem byl potok Světlá voda jen pár kroků od bavorských hranic. Stavbou plavebního kanálu mělo být umožněno plavení palivového dříví ze schwarzenberských lesů k řece Groβe Mühl a po ní až k Dunaji, aby bylo možné zásobovat Vídeň dřevem.

Po skončení venkovních prací předložil Rosenauer projekt stavby plavebního kanálu vrchnosti. Předpokládal náklady 155.800 zlatých a zvýšení ročních výnosů po prodeji dříví na vídeňském trhu o 50.000 zlatých. První návrh nebyl přijat. V roce 1778 s projektem přišel znovu, tentokrát přímo za knížetem, s tím, že náklady na stavbu během prvního roku uhradí ze svého, případně z majetku svých příbuzných, aby nebyla zatížena knížecí pokladna. Vynaložené náklady si chtěl odečíst z výnosů v následujících pěti letech. Takový návrh byl ovšem pro knížete nepřijatelný.

Proti stavbě kanálu byla však i řada právních skutečností. Na základě císařského privilegia měl právo plavby po potoce Světlá a po řece Groβe Mühl hrabě Grechtler a biskupství pasovské. Zároveň nebyly vyřešeny majetkoprávní otázky pro přechod po rakouských pozemcích kláštera Drkolná / Schlägl a ani nebylo zajištěno dostatečné množství pracovních sil pro stavbu. V roce 1980 byl Rosenauer pověřen jinými úkoly.

Čas ke stavbě kanálu se přiblížil v roce 1788, kdy skončila platnost koncese biskupství pasovského. Zrušena byla však až o rok později. Ve zprávě z 28. dubna 1789 Josef Rosenauer mohl již Josef Rosenauer napsat knížeti: „Protože již roztál sníh v revíru Svatý Tomáš, kde se navrhuje začít s pracemi v délce 994 sáhů ještě před příchodem císařsko-královské dvorní komise, odjedu tam 29. tohoto měsíce, abych provedl nivelování a zahájil 4.května s 80 lidmi práce.“

Prvních 994 sáhů (cca 1.879 m) mezi potokem Nickelbach (Iglbach, Ježová) a Zwettlbach (Světlý potok) přesvědčilo císařsko-královskou komisi o proveditelnosti stavby překračující rozvodí mezi Vltavou a Dunajem. Císařská dvorní kancelář vydala 28.srpna 1789 dekret, kterým bylo stanoveno, že povolení plavby biskupství pasovského pozbyde platnosti po uplynutí jednoho roku. Nové privilegium mělo být propůjčeno na dobu 30 let knížeti ze Schwarzenbergu s podmínkou, že bude během dalších dvou let vybudován projektovaný kanál k plavení dříví ze šumavských lesů do řeky Mühl.

Na práce bylo nasazeno osm set až tisíc lidí. Stavba postupovala velmi rychle, takže do listopadu 1789, tedy za sedm měsíců, dosáhla stavba kanálu až k potoku Rasovka (Hefenkriegbach), který ústí do Vltavy u obce Hory (Spitzenberg), takže byla hotova trasa na českém, rakouském a znovu českém území v délce 29,3 km. Náklad činil 26 tisíc zlatých. Ještě v roce 1789, ale i v roce 1790 byly provedeny pokusné plavby až po sedlo u Růžového vrchu.

Privilegium k plavbě dříví po řece Mühl, které bylo přislíbeno v dekretu císařsko - královské dvorní kanceláře z 28. srpna 1789 bylo uděleno 18. června 1790. Po jednoroční přestávce se ve stavbě pokračovalo na Rosenauerovu radu. V roce 1791 byl kanál doveden až k Jezernímu potoku, o dva roky později do osady Jelení Vrchy k Jelenímu potoku. Tím byl dokončen celý kanál, později nazvaný „Starý“, v celkové délce 39,9 km. Zároveň byl Jezerní potok upraven pro plavbu dřeva (Jezerní smyk), Plešné jezero bylo zařízeno jako nádrž k vypouštění vody pro potřeby plavby.

První souvislá plavba po kanálu byla provedena v roce 1791, kdy bylo u Růžového Vrchu 12.dubna 1791 vhozeno první dříví. Byla zkouškou, jaká bude plavba po tak rozdílných úsecích jako je umělý kanál, upravený potok a řeka. Během této první plavby bylo vhozeno do kanálu celkem 11.672 sáhů dřeva, vytaženo bylo pro vlastní spotřebu a prodej v Neuhausu 2.929 sáhů, pro prodej ve Vídni 7.419 sáhů. Ztráty při této plavbě dosáhly 1.324 sáhů tzn. 11,3 %. Ještě v témže roce odplula první loď s 84 sáhy schwarzenberského dříví do Vídně. Výhledově se počítalo s tím, že do Vídně bude plaveno cca 22 tisíc sáhů dřeva ročně. Kanálem se přepravovalo převážně rovnané polenové dříví. Polena byla dlouhá dva a půl až tři stopy dlouhé.

Do roku 1793 dospěla stavba kanálu až do osady Jelení Vrchy. Tím byla otevřena dostatečná plocha plavebních lesů a nebylo třeba po dlouhých 30 let třeba pokračovat se stavbou až k bavorským hranicím. Vybudování kanálu, který byl nazýván Krumlovsko-vídeňský plavební kanál, spojil totiž krumlovské panství s Vídní, byla prvním velkým Rosenauerovým vítězstvím. Byla hodnocena jako významný vlastenecký čin. Vídeňská plavba byla tak výnosným podnikáním, že již v roce 1795, tedy po pěti letech po dokončení prvního úseku se majiteli panství vrátily vynaložené investice a plavba přinesla první čistý zisk ve výši 24 tisíc zlatých.

Za zásluhy o zřízení „Vídeňského plavebního kanálu“ byl Rosenauer v roce 1791 jmenován ředitelem knížecí plavby dřeva. Pro zvýšenou potřebu dříví, vyvolanou otevřením „vídeňské plavby“ byl v oblasti horních revírů naprostý nedostatek pracovních sil. Proto teprve za Rosenauera vznikly nové osady Huťský Dvůr, Nová Pec, Jelení Vrchy, Stožec, Nové Údolí a řada dalších. Schwarzenberský plavební kanál se tak hluboce zapsal do historie Šumavy i rozvojem osídlení. Za zásluhy za zásobování císařského hlavního města Vídně získal vídeňské čestné občanství . V roce 1799 doporučil Rosenauer Josefu II. knížeti ze Schwarzenbergu, aby koupil rozsáhlý velkostatek Prášily – Dlouhá Ves, aby po výstavbě dalšího šumavského plavebního kanálu – Vchynicko-tetovského - navrženého Rosenauerem bylo možné výhodně plavit dříví ze Šumavy do královského hlavního města Prahy, která trpěla velkým nedostatkem dřeva. Město Praha bylo vděčno za dodávky dřeva, proto jmenovalo Rosenauera čestným pražským měšťanem.

8. února 1928 byl odhalen Rosenauerův pomník na začátku plavebního kanálu v místě, nabírá vodu z potoka Světlá voda jen pár kroků od bavorských hranic. (informace použity z připravované publikace o Schwarzenberském plavebním kanálu, která bude vydána na přelomu září a října 2013 jako součást projektu Schwarzenberský plavební kanál – kulturní dědictví ožívá, autor kapitoly Hynek Hladík)
Libín - S, folklorní sdružení
Účastníci si nejprve připomenou stavitele Schwarzenberského plavebního kanálu Josefa Rosenauera položením kytičky lesního kvítí u pomníku.

Pak již přijde čas na to, aby plavební ředitel Hynek Hladík přečetl svůj plavební rozkaz.
*
Plavební rozkaz č.8/2013. k provedení ukázkové plavby dříví

Nařizuji tímto provést ukázkovou plavbu dříví v sobotu dne 7. září 2013 bavorských hranic.

Plavbu nařizuji provést od potoka Světlá voda po Stocký (Ježový) potok. Splaveno bude zhruba 1/2 sáhu palivového dřeva.

Nařizuji dále, aby se k plavbě dostavil v dostatečném počtu plavební personál s potřebným nářadím. Nástup personálu bude o druhé hodině po poledni.

Vrchního plavce Pavla Štětinu žádám o zařízení všeho potřebného.

Plavebnímu personálu i případným divákům nařizuji, aby se chovali dle mých rozkazů a dbali všech bezpečnostních opatření, aby nedošlo ke ztrátám na životech či úrazům.

Hynek Hladík, plavební ředitel Dáno v Prachaticích dne 28. srpna LP 2016.
*

Část příchozích se stane po chvilce plavci, budou vhazovat palivové dříví na hladinu, potom již budou plavebními háky usměrňovat plující polena ve Schwarzenberském plavebním kanálu. Ukázka plavení dříví je i součástí projektu Schwarzenberský plavební kanál - kulturní dědictví ožívá, jehož partnery jsou Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, Lesy České republiky, s.p., a Tourismusverband Böhmerwald.

Projekt šumavský folklorní festival Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu je spolufinancován z prostředků obce Nová Pec a ze sponzorského daru státního podniku Lesy České republiky. Partnery projektu jsou Libín-S Prachatice a Tourismusverband Böhmerwald.
Cesta k ukázce plavení dříví:

- Od parkoviště ve Stožci (GPS 48.8589536N, 13.8194767E) nejlépe na kole po silničce do Nového Údolí (GPS 48.8289311N, 13.7987486E), zde po červené turistické značce po asfaltové silničce vlevo až ke Schwarzenberskému plavebnímu kanálu (GPS 48.8038800N, 13.8133183E). Sraz u Rosenauerova pomníku (GPS 48°48'13.815"N, 13°48'46.015"E);

- Z parkoviště na Jeleních Vrších (GPS 48.8165342N, 13.8779917E) po modré turistické stezce (sjízdné na kole po prašné či asfaltové silničce) na křižovatku Medvědí stezka (GPS 48.8186819N, 13.8754597E), dále na křižovatku u horního portálu plavebního tunelu (GPS 48.8190775N, 13.8729061E). Pokračovat po modré podél Schwarzenberského plavebního kanálu přes křižovatky Hučina (GPS 48.8100486N, 13.8581647E), Ministerka (GPS 48.8275256N, 13.8427153E) a Stocký potok (GPS 48.8059219N, 13.8270942E) na sraz u Rosenauerova pomníku (GPS 48°48'13.815"N, 13°48'46.015"E);

- Z parkoviště Haidmühle v Bavorsku (GPS 48.8285569N, 13.7893286E) po silnici k hraničnímu přechodu Haidmühle (GPS 48.8287122N, 13.7925903E), od něj po asfaltové silničce na křižovatku Nové Údolí (GPS 48°49'44.152"N, 13°47'55.495"E), z ní po lesní asfaltové silnice vyznačené červenou turistickou značkou až na místo srazu u Rosenauerova pomníku (GPS 48°48'13.815"N, 13°48'46.015"E);

- Z plochy skládek dřeva cca 1 km za parkovištěm Kreuzbach-Klause na bavorském území (GPS u Rosenauerova pomníku (GPS 48.8013431N, 13.8002719E) pěšky po lesní cestě směrem ke hranicím (GPS 48°48'15"N, 13°48'28"E, resp. 48.8041556N, 13.8074817E). Zde zahnout po hranicích vpravo cca 20 až k odbočení pěšinky do Čech (vlevo). Po pěšince, poté po traktory rozježděné lesní cestě až na místo srazu u Rosenauerova pomníku (GPS 48°48'13.815"N, 13°48'46.015"E). Popsaná cesta je 1070 m dlouhá, schůdná pěšky, ne na kole. V den ukázky plavení bude provizorně vyznačena od silnice na Třístoličník / Dreisesselberg;

Ing. Hynek Hladík
předseda Libín-S Prachatice, z.s. a
plavební ředitel
CZ-38301 Prachatice
+420 602272442
E-mail hladik.hynek@seznam.cz
www.schw-kan.com

Zveřejněno 29.08.2016 v 23:54 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY