CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Neděle 08.06.2025
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Historie místní části Nová Seninka [ Historie (archivní dokument) ]

Současný název obce souvisí s jejím osídlením po roce 1945 ze Seninky na Valašsku. Složitější je výklad původního názvu Špiklice (do 1948, německy Spieglitz). Není pochyb o tom, že souvisí s německými místními jmény Spielberg (strážný vrch) či Speilendorf (strážná ves). Místa s těmito jmény leží téměř vždycky na strategicky významných místech, nejčastěji při hraničních přechodech - naše Špiklice při přechodu z Moravy do Kladska. Od roku 1960 byla Nová Seninka částí Stříbrnic a s nimi byla v roce 1976 připojena ke Starému Městu.

Katastr Nové Seninky o výměře 932 hektarů je rozložen na východním úpatí Králického Sněžníku. Jeho severní hranice od Hraniční hory (954 m) téměř až ke Kladskému (dříve Špiklickému) sedlu (817 m) je současně státní hranicí proti Polsku. Samotná ves má střední nadmořskou výšku 636 m a táhne se dolinou podél potoka směřujícího do Krupé. Proti jejímu toku vede silnice ze Starého Města do Kladského sedla.

Počet obyvatel Špiklic se od poloviny 19. století neustále snižoval. Ještě v roce 1850 zde žilo 581 obyvatel, ale o padesát let později již jen 498 osob ve 102 domech. Česká menšina se zde objevila až po roce 1918 (v roce 1930 bylo ze 421 obyvatel 16 Čechů) a tvořily ji rodiny zaměstnanců zdejší celnice při hlavní silnici směřující do Německa. Odsun německých obyvatel a nedostatečné osídlení pohraniční obce po druhé světové válce způsobilo do roku 1950 snížení počtu obyvatel na 108 v 50 domech. Při posledním sčítání v roce 1991 bylo v Nové Senince zjištěno jen 58 obyvatel a 12 trvale obydlených domů.

Špiklice jsou zmiňovány k roku 1325 mezi majetkem, který daroval pán Kolštejna cisterciáckému klášteru v Kamenci. V 15. století ves zpustla a obnovena byla opět již kolštejnskou vrchností v roce 1561. Podle lánového rejstříku bylo ve Špiklicích v roce 1677 usazeno 29 hospodářů a ti si v roce 1689 postavili nový kostel. Snad již před třicetiletou válkou byla ve Špiklicích fara obnovená v roce 1784. Školní vyučování začalo v místě již v roce 1766. Zdejší sklárna zřejmě zanikla koncem 18. století. Do roku 1834 se Špiklice rozrostly na 68 domů, v nichž žilo 580 obyvatel.

Po roce 1848 byla obec začleněna do staroměstského soudního okresu v šumperském hejtmanství. Zůstávala zemědělským sídlištěm s celnicí na přechodu do Pruska. Jediným výrobním zařízením zde byl v době mezi dvěma světovými válkami mlýn. Politické soupeření v té době probíhalo mezi německou křesťanskosociální a agrární stranou, v roce 1935 však obě byly předstiženy Sudetoněmeckou stranou.

Podhorská vesnice v bezprostředním pohraničí nebyla atraktivní pro nové osídlence po druhé světové válce. Na zdejších pozemcích začal v roce 1949 hospodařit staroměstský státní statek. Občanskou vybavenost vylidňující se vesnice zajišťoval v roce 1990 jediný obchod se smíšeným zbožím.

Památkou raně barokní architektury Nové Seninky je farní kostel sv. Jana Křtitele. Jako doklad lidové architektury druhé poloviny 19. století je chráněna stodola u čp. 66 a z téže doby se dochovala rustikální boží muka.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 04.08.2003 v 10:51 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY