CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Pondělí 09.06.2025
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Historie obce Dolní Libina [ Historie (archivní dokument) ]

Obec se až do roku 1947 jmenovala Moravská Libina (jednotné číslo) a do roku 1918 Moravské Libiny (německy Bohmisch Liebau i Mahrisch Liebau). Dřívější výklad, který spojoval Libinu či Lipinu s lipovým hájem či lesem, byl nahrazen vysvětlením, že jde o název vsi podle osobního jména Liba (I,uba). V roce 1960 se tato obec spojila s Horní Libinou (dříve Německou Libinou) pod názvem Libina.
Dolní Libina vznikla v severním cípu tzv. Uničovské tabule, při soutoku Mladoňovského potoka a říčky Oskavy, v nadmořské výšce asi 270 m. Vsí prochází silnice z Uničova a Šumvaldu do Horní Libiny a dále k Šumperku, z níž odbočuje další silniční spojnice na severovýchod k Oskavě a na jihovýchod k dnešní Nové Hradečné. Katastr má rozlohu 718 hektarů a jeho jihovýchodní okraj tvoří zároveň hranici s okresem Olomouc.
Při sčítáních v druhé polovině 19. století měla Dolní Libina vždy přes 1000 obyvatel, ještě v roce 1900 zde žily 1002 osoby ve 129 domech, ale potom se tento počet stále snižoval. V té době to byla, na rozdíl od původního osídlení, již německá obec, kde se až po roce 1918 objevila malá česká menšina (v roce 1930 jenom 20 Čechů). Po druhé světové válce klesl počet obyvatel do roku 1950 až na 582 osob ve 185 domech, ale potom se udržoval na přibližně stejné úrovni, takže při posledním sčítání v roce 1991 bylo v této místní části 'Libiny zjištěno 515 osob ve 147 trvale obydlených domech.
V písemných pramenech se Moravská Libina objevuje prvně roku 1344. Vznikla u říčky Oskavy na hranicích mezi územím tehdejšího šumvaldského a úsovského panství, takže měla zpočátku i dva pány. Teprve v průběhu 16. století byla šumvaldská část postupně odkupována ke hradu v Úsově. Od roku 1557 patřila ves již trvale až do roku 1848 k úsovskému panství. Podle lánového rejstříku z roku 1677 tu bylo 52 usedlých. Česká jména usedlíků byla po třicetileté válce postupně nahrazována německými a v 18. století byla celá ves již německá. Roku 1834 zde žilo 879 osob ve 102 domech; právě v tomto roce je v místě prvně uváděna také škola.
Po roce 1848 připadla Dolní Libina k soudnímu okresu Uničov (Horní Libina již k okresu Šumperk), který byl původně začleněn do politického okresu Litovel a teprve v roce 1909 připadl k politickému okresu Šternberk. Na rozdíl od větší a průmyslovější Horní Libiny zůstala Dolní Libina obcí převážně zemědělskou s několika mlýny a menšími živnostenskými provozovnami. V parlamentních volbách po roce 1918 získávali nejvíce hlasů němečtí sociální demokraté, ale v roce 1935 i zde zvítězili přívrženci K. Henleina.
Závislost Dolní Libiny na Horní Libině se po roce 1945 prohloubila až do úplného administrativního a do určité míry i stavebního spojení. JZD zde vzniklo v roce 1950, ale v roce 1963 bylo také připojeno k zemědělskému družstvu v Libině. Rybník u vsi je využit pro chov vodní drůbeže. Zůstala zde základní škola nižšího stupně a vedle ní (v roce 1990) již jenom jeden obchod a dvě pohostinství. Do seznamu chráněných památek byla zařazena usedlost čp. 22.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 30.07.2003 v 11:02 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY