CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Neděle 08.06.2025
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Historie obce Bohutín [ Historie (archivní dokument) ]

Název vesnice je odvozen od osobního jména Bohuta, jež je domáckou podobou některého složeného jména s komponentem Boh- a znamená "ves lidí Bohutových". Pečetním znamením obce bylo kolmo postavené krojidlo a radlice.

Počet obyvatel v Bohutíně se od 19. století neustále zvyšoval. V roce 1900 jich bylo přesně 400 a žili v 71 domech, v roce 1930 dokonce 493 ve 102 domech. Všichni byli české národnosti. Po druhé světové válce se odchodem části usedlíků do dříve německých obcí v okolí počet obyvatel sice částečně snížil, a to na 415 osob ve 115 domech v roce 1950, zato v průběhu příštích čtyřiceti let se téměř zdvojnásobil a sčítáním v roce 1991 zde bylo zjištěno 911 obyvatel, 129 domů a 266 bytů. Příznivý demografický vývoj a jeho mimořádná dynamika v poválečném období byl ovlivněn rozvojem olšanské papírny, jejíž objekty se částečně rozrostly i na bohutínský katastr. Továrna pro své zaměstnance postavila v Bohutíně několik obytných domů sídlištního typu.
V roce 1371 byl Bohutín (pod názvem Engeldorf jmenován jako součást bludovského panství. Za husitských či česko-uherských válek snad ves zpustla a před rokem 1492 byla nově osazena. V 16. století náležela k chromečskému statku a v šedesátých letech 16. století se dostala společně se sousedními vesnicemi Bartoňovem a Radomilovem do držení Fylčanů z Hrabové. V roce 1586 koupil Bohutín vlastník Chromče Zikmund Bukůvka z Bukůvky. Spolu s Chromčí se v roce 1658 vrátil Bohutín k Bludovu. Podle lánového rejstříku zde v roce 1677 hospodařilo 18 usedlíků a do roku 1834 se vesnice rozrostla na 78 domů se 401 obyvateli. Již v roce 1836 začalo vyučování v soukromých domech a v roce 1865 byla postavena školní budova.
Po roce 1848 připadl Bohutín k šumperskému politickému i soudnímu okresu. Stále více bohutínských obyvatel nacházelo zaměstnání v olšanské papírně a tato skutečnost se projevovala výraznou politickou prioritou sociálně demokratické strany. Po vzniku československého státu se část zdejších obyvatel přidala k nové národní církvi a ta zde založila náboženskou obec. V meziválečném období byl v provozu kamenolom a počátkem třicátých let se kutalo na měděnou rudu. Jak již bylo zmíněno, byl pro poválečný vývoj obce rozhodující bezprostřední kontakt s olšanskou papírnou. Bohutín překvapivě nebyl postižen formálně administrativními integracemi. Jen JZD založené až v roce 1957 bylo o pět let později připojeno k družstvu bludovskému. Lom na stavební kámen byl v provozu až do roku 1975. V roce 1990 měla obec železniční zastávku, nižší stupeň základní školy, ordinaci lékaře, ke stejnému datu zde byly prodejny smíšeného zboží, potravin a restaurace Bohutín

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 30.07.2003 v 09:29 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY