CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Neděle 08.06.2025
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Historie obce Svébohov [ Historie (archivní dokument) ]

Podle lidové tradice dal obci jméno kdysi dávno uhlíř, který měl na rozdíl od okolních vsí "svého boha". Ve skutečnosti vznikl tento název mnohem prozaičtěji, od osobního jména Svojboga, Svéboha či Svojeboha. Obecní znamení představovaly kolmo postavená radlice a krojidlo.

Svébohov je ves mezi kopci Drozdovské (Zábřežské) vrchoviny (střední nadmořská výška 417 m) při silnici ze Zábřeha, která se zde rozdvojuje na východ k Rovensku a na opačnou stranu k Jedlí. Katastr má rozlohu 615 hektarů.

V minulém století patřil Svébohov ke středně velkým obcím, kde však počet obyvatel pomalu klesal. V roce 1900 měl 767 obyvatel ve 130 domech, kteří byli až na jedinou výjimku všichni Češi (stejně tak tomu bylo v roce 1930). Po druhé světové válce došlo k dalšímu poklesu počtu obyvatel, a to v roce 1950 na 508 osob ve 130 domech; v roce 1991 tu bylo přesně o sto osob a o dvacet obydlených domů méně.

Svébohov byl již v době první dochované zprávy z roku 1358 součástí panství Zábřeh, i když zde měl nějaké statky i klášter z nedalekého Klášterce. V druhé polovině 15. století držela tuto ves kratší dobu manželka Jana st. Tunkla, která se psala ze Šternberka a Svébohova. Po třicetileté válce zde bylo podle lánového rejstříku 24 usedlíků. V první polovině 19. století se v okolí dobývala železná ruda, která byla dovážena do železáren v Sobotíně. V roce 1834 žilo ve Svébohově již 792 obyvatel ve 112 domech. V té době zde byla také škola, která je prvně zmiňována v roce 1805.

Po roce 1848 se sice objevily snahy přičlenit Svébohov k soudnímu okresu Šilperk, ale nakonec zůstal v okruhu působnosti okresního soudu i hejtmanství v Zábřehu. V roce 1870 byla dokončena stavba zdejšího katolického kostela a v roce 1892 byla zřízena i fara. V letech 1887 až 1888 tu působil jako expozita pozdější olomoucký arcibiskup ThDr. Antonín Cyril Stojan. Byl to však v širokém dalekém okolí jedině Svébohov, kde se již před rokem 1848 objevila poměrně silná skupinka evangelíků helvetského vyznání, která si postavila v roce 1860 za vsí i vlastní modlitebnu. Po roce 1918 zde vznikl první sbor českobratrské církve evangelické, ale jeho sídlo bylo brzy přeneseno do Hrabové.

Obyvatelstvo Svébohova se vedle zemědělství živilo také různými domáckými pracemi, napřed přadláctvím, později též výrobou nitěných knoflíků, dřeváků a jiného dřevěného zboží. Rolníci si zde založili v roce 1903 i malou mlékárnu, která zanikla po druhé světové válce. V politickém životě obce měli za první republiky vedoucí postavení přívrženci lidové strany; v roce 1930 se zde totiž hlásilo ke katolické církvi 586 osob, kdežto k českobratrské církvi evangelické 52 příslušníků.

JZD vzniklo ve Svébohově až v roce 1957, o deset let později se s ním spojilo JZD ve Václavově a v roce 1971 také JZD Horní Studénky-Zborov. V následujícím roce pak došlo k další integraci a ke vzniku zemědělského družstva Horal se sídlem v Jedlí. V obci zůstala základní škola s nižšími ročníky. V roce 1990 sloužil občanům jen jeden obchod a hostinec; nově byl postaven víceúčelový obecní dům.

Do seznamu chráněných památek byla ve Svébohově zapsána zdejší evangelická modlitebna (1860) a dvě roubené chalupnické usedlosti (čp. 41 a 78) z první poloviny 19. století. Nejznámnějším svébohovským rodákem je letec Antonín Valenta (1914 až 1944), který byl jedním z iniciátorů i obětí útěku anglických zajatců z nacistického zajateckého tábora u Saganu. V roce 1972 mu byla na kulturním domě v obci odhalena pamětní deska. Svébohovským rodákem byl rovněž Jiří Bezděk, učitel českých dětí v SSSR, oběť stalinských represí.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://svebohov.zabrezsko.cz

AKTUALIZACE: Jana Holáňová (Beskydy-Valašsko, regionální agentura CR) org. 49, 05.08.2003 v 14:35 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY