CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Neděle 08.06.2025
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Historie obce Hošťálková [ Historie (archivní dokument) ]

Název obce se objevuje v písemných českých a německých pramenech v podobě Hossczalkowa (1505), obce Hošťálkové (1627), Hosstialkow (1670), Hostialkow (1718), Hostschalkow (1720), Hostialkow (1751), Hoschtialkow, Hošťalkov (1846), Hostialkow, Hošťálkov (1872), Hošťalkow, Hošťálková, též Hošťálkov (1893), Hostialkow, Hošťálková (1906). Ves se původně pravděpodobně jmenovala Hošťálkova Lhota, přičemž název byl odvozen od osobního staroněmeckého jména Gottschalk, a slovo lhota znamenalo omezené období, po které byli noví osadníci osvobozeni od placení vrchnostenských dávek. Název zaniklé vsi Štrbková mohl být odvozen od osobního jména Štěrbek či Ščerbek. V místním nářečí: Hoščálková, do Hoščálkovej, na Hoščálkovú, Hoščálovjani/-é, hoščálovský. Názvy částí obce a tratí: Damašek, Dvacatín, Hajnušov, Končiny, Kuželek, Lúčky, Maruška, Palovská, Pivovařiska, Polomka, Salajka, Štěpková, Šuterka, Valovitá.

Hošťálková byla založena v období selské a pasekářské kolonizace, pravděpodobně ve 14. století, avšak jméno obce se poprvé objevuje v roce 1504 v zápise moravských zemských desk olomouckých.
Do roku 1678 byla Hošťálková součástí vsetínského panství. V jeho držení se vystřídala řada příslušníků urozených rodů. Po polovině 13. století přešlo údolí vsetínské Bečvy do majetku Protivy z Doubravice, který podle listiny z roku 1297 své území zčásti daroval a zčásti prodal templářskému řádu. Pak následovali páni z Kravař, páni z Limburka, Petr hrabě od Sv. Jura z Pezinku, páni ze Šelmberka a z Kosti, Jan z Perštejna, Neškové z Landeku, Albrecht z Valdštejna, Zdeněk Žampach z Potnštejna, Petr Pazmány z Panazsu aj.

Hošťálková příslušela k vsetínskému panství do r. 1678, kdy se stala samostatným panstvím. Sídlil zde vrchnostenský úřad, který spravoval i díl panství Brumov. V l. 1850 - 1909 byla obec součástí politického okresu Valašské Meziříčí a spadala do obvodu okresního soudu Vsetín, přičemž byla přechodně v letech 1855-1868 součástí tzv. smíšeného okresu Vsetín. Od r. 1909 náleží k politickému okresu Vsetín.

Od 16. století v souvislosti se vzrůstem obyvatelstva dochází ke snahám o rozšíření orné půdy na úkor lesů, které náležely vrchnosti. Tento proces trval do 18. stol., je znám jako pasekářská kolonizace. Jejím důsledkem byl vznik rozptýleného pasekářského osídlení, které je typické i pro Hošťálkovou.

Kromě pasekářské kolonizace dochází na vsetínsku od 16. stol. k procesu zvaném valašská kolonizace. Její podstatou bylo využití lesů, tehdy většinou listnatých k chovu koz a ovcí. Termín "Valach" přitom označoval čeleď zaměstnanou při chovu tohoto dobytka. V řeči panských úředníků znamenalo slovo valach tolik co rebel, nespokojenec a odbojný živel. Mnoho cenných údajů o životě poddaných valachů na přelomu 16. a 17. stol. poskytuje gruntovní kniha v Hošťálkové založená v roce 1609.

V roce 1678 byla pro zadluženost vsetínského panství Hošťálková předána věřitelům a stala se samostatným panstvím. Julius Karel Podstatský z Prusoinovic byl jeho prvním majitelem. Když v roce 1707 rod Podstatských panství prodával, byl zde nově postavený vrchnostenský dvůr, pivovar, šenk, palírna a dva mlýny.

V roce 1777 - 1781 se poddaní z Hošťálkové významnou měrou podíleli na revolučním hnutí valašských evangelíků, které posléze vyústilo ve vydání Tolerančního patentu. V roce 1829 - 1831 byl v Hošťálkové postaven i nový evangelický kostel. Katolický kostel je staršího data, byl postaven v roce 1798.
Školu v Hošťálkové zřídil r. 1769 majitel panství Bohumil Ignác z Waldorfu. Nová budova katolické školy byla postavena v l. 1897 - 1898. Zpočátku se vyučovalo v domku. R. 1869 se katolická škola stala školou veřejnou. R. 1924 byla katolická škola znovu přeměněna na školu soukromou a r. 1942 byla zrušena. Evangelíci si zřídili vlastní školu r. 1782. Vedle dvou obecných škol působila v Hošťálkové také škola měšťanská, zřízená r. 1921. Prozatím byla umístěna v bývalém pivovaru čp. 47. Pro obecnou školu a měšťanskou školu byla v l. 1927-1930 postavena nová školní budova. Obě byly sloučeny r. 1953 v osmiletou střední školu, která prošla dalšími reformami. Mateřská škola byla zřízena r. 1948.

Všechna půda v Hošťálkové s vyjímkou údolí byla v roce 1834 charakterizována jako neúrodná. Pro obživu obyvatel měla velký význam těžba a doprava dřeva. Dřevo bylo na povozech dopravováno do Jablůnky a odtud při vyšším stavu vody, hlavně na jaře a na podzim splavováno po Bečvě do rovinatých oblastí Moravy.

R. 1918 koupila velkostatek Hošťálková od Chorynských Moravská agrární a průmyslová banka v Brně, v jejímž majetku byl velkostatek i v době provádění 1. pozemkové reformy.
V 19. století byla obec známá domácí výrobou kapesních nožů - křiváků, dále se tu vyrábělo dřevěné uhlí, šindele, zpracovával len a tkalo plátno.

JZD založené r. 1950 bylo r. 1956 dáno do klidu. Většinové družstvo bylo založeno r. 1958. Samostatně se JZD vyvíjelo do roku 1986, kdy bylo připojeno k JZD Mír se sídlem v Ratiboři.

V obci působily tyto spolky: Sbor dobrovolných hasičů (od r. 1906), Tělocvičná jednota Sokol (1918), Čs. Červený kříž (1921), Myslivecký a lovecko-kynologický spolek (1932), Sdružení českobratrské evangelické mládeže (1905), Farní charita (1940), místní skupina Družiny československých válečných poškozenců (1922), místní jednota Republikánského dorostu (1927), místní sdružení domkařů a malorolníků Domovina (1924), aj.

V průběhu 70. a 80. let byla vybudována prodejna Jednoty, přistavěna mateřská škola, rekonstruována budova MNV včetně obřadní síně, byla rozšířena kanalizace, atd. V 90. letech byla provedena plynofikace obce, byl rozšířen vodovod, bylo postaveno na 50 nových bytů, provedeny úpravy centra obce.
Od poloviny 70. let má v obci svůj závod družstvo pro chemickou výrobu a služby Druchema - Praha, produkující dřevěné uhlí. R. 1977 měl kolem 30 pracovníků, umístěných v pobočných provozovnách v obci Držková, Rajnochovice, Lipník nad Bečvou a Buchlovice.

Obecní pečeť z r. 1748 obsahuje vyobrazení vzrostlé jedle, u níž stojí mužská postava s kloboukem na hlavě, s puškou na zádech a šavlí po boku, držící v pravé ruce sekeru.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.hostalkova.cz

AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 08.03.2010 v 12:08 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY