Pár zajímavostí:
Víte, že kanci mají špatný zrak, ale mají výborný čich? Nepřítele mohou cítit až na desítky kilometrů. Králík se může dívat i za sebe a nad sebe a nemusí přitom otáčet hlavou. Králík má totiž oči posazené po stranách hlavy a může s nimi „koulet“ dokolečka. To, že vidí i nahoru nad sebe, to mu umožňuje včas zpozorovat nebezpečí hrozící mu z ptačí říše. Nevýhodou tohoto postavení očí ale je, že králík vidí špatně na krátkou vzdálenost před sebe.
Víte, proč někteří ptáci klovou do stromů?
Vyklovávají z nich larvy brouků, které se v něm usídlily. Jsou to vlastně takoví stromoví lékaři, protože larvy strom „vyžírají“ zevnitř, a to stromům samozřejmě neprospívá. A víte, že datel má na jazyku zpětné háčky, jimiž vytahuje zpod kůry stromů hmyz?
Proč na podzim opadává listí z listnatých stromů?
Není to lehká otázka! Opadáváním listů se vlastně stromy přizpůsobují nepříznivým podmínkám zimy. Plochou listů strom denně ztratí velké množství vody – odpařuje se z jejich plochy. Odpařování vody znáte, možná to ani nevíte. Viděli jste někdy, jak se po dešti „páří“ z lesů? To se odpařuje voda. Nebo určitě víte, jak se kouří z konvice na čaj, kdy se voda mění v páru.
Když strom vodu ztrácí, musí ji samozřejmě i přijímat. V zimě je ale často zmrzlá půda a vsakuje se do ní malé množství vláhy. Sníh prostě na zmrzlé zemi leží a neroztaje. Strom by hodně vody ztrácel a málo přijímal, takže by vlastně v zimě uschnul. Proto se listí zbaví.
Čím myslíte, že to je, že jehličnaté stromy neopadávají?
Jehličnany mají jehlice s pevnou pokožkou, často ještě s voskovou vrstvičkou, a ta odpařování vody zabraňuje. Proto není potřeba, aby stromy jehlice shazovaly.
Víte, který náš jediný jehličnatý strom na zimu opadává?
Je to modřín
