Hanácké Slovácko

Hanácké Slovácko je jednou z folklorních oblastí Moravského Slovácka. Jedná se o region který je přechodem mezi Slováckem a Hanou. Zasahuje severozápadní část okresu Břeclav přibližně v linii dálnice D2 od Hustopečí po Moravský Žižkov a na severu sahá až téměř ke Kyjovu a jeho severní hranici tvoří Ždánský les

Podle Josefa Klvani se rozděluje na okrsek jižní a okrsek severní a hlavním rozlišovacím znakem v současné době je materiál a barva kalhot u krojů mužských a silně naškrobené zvednuté okruží resp. límec u krojů ženských v části severní a položené na ramennou v části jižní. Nedá se rozlišit ani jazykově neboť nářečí Hanácké převažující v části severní se prolíná s nářečím Dolským převažujícím v části jižní. Prolínání nářečí je zde tak patrné, že prakticky každá obec má svůj dialekt a podle toho, jak kdo mluví, můžete poznat kdo odkud je. Kroj se také liší od obce k obci a skoro každý a především každá tetička i maminka pozná podle kroje kdo je odkud a jestli je svobodný, ženatý apod.

Region byl vždy na národopisných mapách poněkud opomíjen a jeho obyvatelé se sami pro sebe nikam nezařazovali. V poslední době se zde však i díky větší informovanosti začíná vytvářet regionální uvědomění. Tradice je zde stále živoucí součástí života venkovské společnosti. Také proto zde téměř nenacházíme folklorní soubory a jediným festivalem zůstává Kraj beze stínu.

Mládež se do kroje stále obléká, nechává oblékat a nosí jej k různým příležitostem během roku. Největší událostí roku jsou pak Hody slavené na svátek patrona Kostela a účastní se jich celá obec. Chasa si volí stárky a ti pak řídí celé hody. Velmi typickým tancem pro tento region je obřadní tanec nazývaný Zavádka který se tančí o Hodech. Zavádku tancují především stárci a stárky, ale postupně se do něj zapojuje celá obec. Váže se na ni spousta dalších zvyků a jedním z nejdůležitějších je každoroční skládání nových slok písně, která se při tomto tanci zpívá.

Hustopečská Chaso, kde vy máte Stárka
Leží za humnama,leží za humnama
Pije vodu z járka.

Vy Bořecká Chaso, kde máte druhého
Leží za humnama, leží za humnama
hnedka vedle něho.

Dalšími tanci je Hanácko slovácká skočná a velmi oblíbený verbuňk, který tančí stárci i chasa o Hodech a především přespolní Chasa která přijíždí na hody, a zaskákat si Verbuňk je její výsadní právo. Samozřejmě pokud jsou zadobře s domácími, jinak dostanou tzv. "do řepy".
Velkou příležitostí ke zhlédnutí Hanácko slováckých i jiných krojů je starobylá pouť ke Staré Matce Boží Žarošské, kam po staletí míří procesí krojovaných poutníků se sochami Panny Marie ze všech obcí Hanácké slovácka.
Ostatních zvyků během celého roku, jako třeba Ostatků, Velikonoc, koštů vín a slivovice a řady dalších, se rovněž účastní celá obec.
Dá se říci, že to co vidíte v televizi např. na Velikonoce nebo na Hody v podání folklorních souborů, můžete tady vidět tzv. naživo.

A je také třeba s potěšením konstatovat že od roku 1989 prodělala lidová kultura v tomto kraji obrovskou renesanci a především mládež se stává tahounem rozvoje lidové kultury v regionu.


Zeměpisné vymezení:
Rozsáhlá oblast, která tvoří přechodové pásmo mezi regiony Hanou, Brněnskem, Horáckem, Podlužím a Kyjovskem.

Pomyslnou "hranici" je možno s rezervou vymezit od jihozápadu k severovýchodu obcemi : Podivín, Žižkov, Velké Bílovice, Nový Poddvorov, Starý Poddvorov, Čejkovice, Vrbice, Kobylí, Brumovice, Krumvíř, Stavěšice, Strážovice, Věteřov, Ostrovánky, Bohuslavice a dále podél říčky Kyjovky a lokalitami na jižních svazích Ždánického lesa: Dambořice, Uhřice, Žarošice, Archlebov, Ždánice.

Do severního okrsku započítáváme: Klobouky, Kašnici, Morkůvky, Želetice, Nenkovice.

Jižní okrsek zahrnuje Rakvice, Šakvice, Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Nemčičky, Horní Bojanovice.

Oblast severně od Hustopečí a obce Diváky, Boleradice, Borkovany, Těšany a ostatní směrem ke Kloboukám utvářejí velmi nezřetelnou hranici s Brněnskem na severu.


Historicko-národopisné vymezení:
Národopisná přechodová oblast utvářená na základě četných migračních a kolonizačních procesů např. ze 17. stol. V současnosti již těžce doložitelné charvátské, francouzské, české aj. osídlení.

Hanácké Slovácko není jazykově jednotným celkem. Poměrně důkladným jazykovědným zkoumáním bylo stanoveno rozhraní, které probíhá téměř diagonálně směrem od Hustopečí přes Klobouky na Ždánice. Severně od této linie byla vymezena nářeční skupina středomoravská (hanácká), jižně východomoravská (moravskoslovenská). Obyvatelé této oblasti se sami mezi sebou rozlišovali na Slováky a Hanáky podle toho, ke které z těchto výrazných etnografických skupin jazykově, případně kulturně tíhli.


Lidová architektura:
Pro oblast hanáckého Slovácka je typická řadová, ulicová zástavba.

Stavebním materiálem byla nejčastěji hliněná nepálená cihla "kotovice", později, díky cihelnám ve Velkých Pavlovicích a Šitbořicích, i pálená cihla.


Lidový oděv a kroj:
Pro Hanácké Slovácko, jako přechodnou oblast, můžeme vysledovat i v kroji příbuznost se sousedními regiony. V mezních obcích na východě se střetávají prvky kroje kyjovského a podlužáckého. Jižní část je typická dominantním vlivem podlužáckého kroje. V obcích severní části regionu se objevují příbuznosti s krojem brněnským a hanáckým. Za charakteristické je možné považovat dvě centrální krojové větve, a to především díky mužskému kroji. Je to oblast "čejkovicko - velkopavlovická":černé kalhoty a černý "lajbl", dříve zdobené jen úsporně tmavými výšivkami. V současné době je bohatost výšivek často na hranici vkusu. Druhou výraznější oblastí je oblast "kloboucka", pro niž je typická červená anebo modrá "marínka" se zeleným "husarským zdobením". Kalhoty se používají buďto tmavomodré,u svobodných, bílé.

Zvláštním jevem je používání kalhot žluté barvy v několika obcích kolem Velkých Bílovic. Tento zjev je přisuzován českému osídlení z poloviny 18. století.


Lidová píseň a muziky:
Podobně jako v ostatních přilehlých regionech i zde patřily mezi první doprovodné hudební nástroje k tanci dudy (gajdy). Ty byly později doplněny dalšími nástroji - houslemi, případně malým cimbálem. Později byly dudy vytlačeny a muzikantské seskupení doplněno kontrabasem a klarinety. Směrem k jihovýchodu se více prosazovalo uplatnění cimbálu. Nástupem dechových muzik došlo téměř k zániku těchto původních lidových hudebních uskupení.

Lidové tance:
Typickým párovým tancem charakteristickým pro Hanácké Slovácko je skočná v poněkud pozměněné formě než je známa z Kyjovska. Originální je obřadní hodový tanec zavádka , kterým se zavádějí nejprve jednotlivé stárky a pak i ostatní děvčata do tance pod májí. Patří do skupiny tzv. hanáckých, to je tanců s 3/4 taktem jako na Hané "cófavá" nebo na Brněnsku a přilehlém Horácku "hanácká".



Literatura:
Národopisné regiony Čech a Moravy

Texty:
Zuzana Gregorovičová
Zbyněk Žůrek

Fotografie:
Petr Dvořáček
Karel Šmirous
Zbyněk Žůrek

Hudební ukázky:
poskytlo Vydavatelství Gnosis
Vydavatelství Písnička

Videoukázky:
František Synek
Zbyněk Žůrek

Vydáno ve spolupráci s občanským sdružením Folklorum, provozovatelem serveru www.FolklorWeb.cz

DALŠÍ INFORMACE: http://www.FolklorWeb.cz