CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Neděle 08.06.2025
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Historie kostky cukru a Jakub Kryštof Rad [ Historie (archivní dokument) ]

Roku 1829 založili bratři František a Tomáš Grebnerovi cukrovar na řepu v Kostelním Vydří u Dačic. Pro úmysl vyrábět cukr z cukrové řepy získali osvíceného majitele dačického panství hraběte Karla Dalberga. Grebnerové nebyli v oboru začátečníky. S rozvíjejícím se řepným cukrovarnictvím se seznámili v Německu a ve Francii. Na Dalbergovo dačické panství přišli s přesvědčením, že výroba cukru přispěje k rovzoji průmyslu a ke zlepšení výživy nejen zde, ale v celé habsburské monarchii. Cukrovar v Kostelním Vydří měl roční kapacitu pět tisíc tun řepy. Grebnerové ale brzy poznali, že podnebí na Dačicku i půda v okolí nejsou pro pěstování cukrové řepy vhodné. Malou úrodu cukrovky doplňovali sirobem vyráběným z brambor. Po čtyřech letech, v roce 1833, se však museli smířit s osudem - výroba cukru v Kostelním Vydří byla zrušena.

Starší z bratrů Grebnerů, František, nad koncem výroby cukru ve Vydří netruchlil dlouho. Věděl, že surový cukr je třeba čistit přes afinádu a klér na tzv. rafinádu, a že je k tomu třeba rafinerie. Požádal hraběte Dalberga a ten opět podal důkaz své pokrokovosti. Roku 1833 dal Grebnerovi plnou moc na zřízení c. k. privilegované rafinerie cukru v Dačicích. Stála na Dolním náměstí, v domě s číslem 18/19 (dnes náměstí Palackého č. 4). Zpracovávala importovaný třtinový cukr, později také cukr řepný. Tehdy v Čechách již přibývalo malých cukrovarů - do roku 1840 jich bylo sedmdesát šest. Zpracovávaly čistý cukr do různých tvarů - na moučku, krupici, krystaly, homole, klobouky, kubesy (úlomky z hrubozrných cukrových desek) a chipsy (odštěpky nebo lupínky).

1. března 1840 se stal ředitelem dačické rafinerie jednačtyřicetiletý Jakub Kryštof Rad, původem Švýcar. Asi tři desítky dělníků vyrobily v té době ročně až 10 tisíc centů konzumních homolí a klobouků. Tvary měly tuze pěkné, ale byly velmi nepraktické. Dělení na použitelné kousky vyžadovalo silácký výkon, a bylo nebezpečné. Rad přemýšlel, jakou formu by měl cukr mít pro okamžité použití. Traduje se, že jeho dumání zrychlila nehoda. Paní Radová se při sekání homole zranila. Se zdviženým prstem, ovázaným šátkem, pověděla choti cosi ve smyslu: "Už s tím něco udělej, jsi přece ředitel."

V říjnu (nebo v listopadu) 1841 položil pan Rad na prostřený kuchyňský stůl bedničku a s tajuplným úsměvem řekl: "Drahá, konečně jsem ti splnil přání." V bedničce bylo prvních 300 bílých a růžových kostek řepného cukru. Rad je vylisoval zařízením, které sám sestrojil. Zrodil se vynález, jehož praktické využití znal brzy celý svět.

23. ledna 1843 dostal Jakub Kryštof Rad na svůj vynález privilegium. 3. října téhož roku je prodal rafinerii za 12 tisích zlatých. Tehdy to byla slušná hromádka peněz. O měsíc později se objevil kostkový cukr z Dačic poprvé na trhu ve Vídni. Balíček obsahující jednu českou libru (514 gramů) růžových nebo bílých kostek o rozměrech půl na tři čtvrtě anglického palce nesl nápis "Čajový cukr". Prodával se za čtyři krejcary vídeňské měny, což byl jeden zlatý a 50 krejcarů měny české. Na patentu uděleném Radovu vynálezu bylo nadepsáno datum 9. duben 1844. Koncesi záhy zakoupilo Prusko, Sasko, Bavorsko a Švýcarsko, přidala se Anglie, a pak i cukrovar ve Zbraslavi u Prahy. Zdokonalenou formu Radova principu používají rafinerie cukru po celém světě dodnes.

Dačická rafinerie svým kostkovým cukrem brzy proslula. J. K. Rad své zkušenosti publikoval roku 1845 v rakouském encyklopedickém časopise. Vynesly mu uznání v odborných kruzích. On ani nikdo jiný však nedokázal poručit přírodě. Na Dačicku a v blízkém okolí se cukrové řepě skutečně nedařilo. Drahá doprava ze vzdálených pěstitelských oblastí stále ztenčovala zisky rafinerie. Pokladna nakonec zůstala docela prázdná. Rad odešel roku 1846 do Vídně, kde 13. října 1871, v dvaasedmdesáti letech zemřel.

Výroba kostkového cukru v Dačicích trvala pouhých devět let. Roku 1852 byla úpadková rafinerie zrušena. Radovo autorství vynálezu kostkového cukru bylo záhy zapomenuto. Téměř šest příštích desetiletí byl považován za "otce" sladké kostky kdekdo. Teprve v 30. letech našeho věku prokázal historik cukrovarnictví R. E. Grottkas naprostou nepopíratelnost Radova prvenství.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 05.11.2004 v 14:46 hodin
Copyright 1998-2025 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY